Indie je s přírodou historicky spjata, o čemž svědčí například množství hindu bohů se zvířecí podobou: Siva - buvol, Ganesh - napůl člověk a napůl slon, Brahma - jelen apod.

Bohužel v Indii došlo, ostatně jako ve většině krajin světa, k narušení přírodní rovnováhy nerozvážným zásahem člověka. V nedávné minulosti to byly početné lovy britských a indických panovníků, kácení lesů za účelem získání půdy pro zemědělství, nadměrné používání pesticidů. Indická vláda má snahu situaci napravit, a tak založila přes 100 parků a rezervací. Jsou spravovány vládami jednotlivých indických států a stávají se tak součástí státních turistických atrakcí. To znamená, že se nevyhnete placení vstupních poplatků a poplatků za fotografování, často zvlášť pro Indy a několikanásobně více pro cizince (např. Ranthambhor).

Indická fauna zahrnuje přes 500 druhů savců, mimo jiné tygry, slony a nosorožce, dále mnoho druhů vysoké (gazely, antilopy, jeleny), divoké buvoly, bizony, medvědy, hyeny, šakaly, divoká prasata, lišky, vlky, indické divoké psy. Z kočkovitých šelem nalezneme leoparda, pantera, divokou kočku, lva a tygra. V neposlední řadě nechybí různé druhy opic, které navštěvují i naše balkóny uprostřed Jaipuru.

S množstvím přes 2000 druhů ptáků může jen málokterá země s Indií soupeřit. Běžně jsou k vidění pro nás téměř exotičtí překrásně vybarvení ledňáčci, stejně tak dudci, kteří s oblibou hledají potravu na tenisovém trávníku, aniž se nechají rušit hrou. Volně v přírodě můžeme spatřit též ibisy, jeřáby, pelikány. V hojné míře je zastoupen páv, indický národní pták, na kterého budu mít nedobré vzpomínky ještě mnoho let. Tento krásný pták mě totiž pravidelně budí kolem čtvrté hodiny ranní příšerným řevem, hlasitostí srovnatelným s lodní sirénou. Zajímavé je, že pávi jsou dobrými letci. Je až neuvěřitelné, jak s pomocí krátkých křídel dokáží létat.

Královská kobra a jiní hadi, krokodýli, velké vodní želvy a mnoho druhů ještěrek, které jsou užitečné i v našich domácnostech lovem komárů, patří do početné skupiny plazů (přes 500 druhů). A nakonec neopomeňme hmyz - je zmapováno na 30000 druhů včetně krásných velkých barevných motýlů.

V Indii bylo též zaznamenáno na 15000 druhů rostlin. Často je až s podivem, jak např. v Rajasthanu a Haryaně při padesátistupňových vedrech stromy stále mají zelenou barvu a dokonce i kvetou. Flóra je skutečně kouzelná, některé druhy keřů kvetou po celý rok a pohled na jejich zářivé fialové, červené, oranžové, růžové, žluté či bílé květy vždy potěší.

Přestože podstatnou část státu Rajasthan zaujímá poušť, najdeme zde i několik národních parků a přírodních rezervací.

Sariska leží 107 km na sever od Jaipuru směrem na Dillí. Je situována v lesnatém údolí obklopeném holými horami a zaujímá plochu 800 čtverečních kilometrů, byla založena v roce 1955. Hlavním lákadlem pro turisty v této rezervaci jsou tygři, ovšem představa, že se zde na odpoledne zastavíte a uvidíte tuto šelmu, je mylná, chce to trpělivost a obvykle několik dní čekání. Mimo tygrů je možno spatřit tzv. modré býky, jeleny, divoké kance, antilopy. Sariska je navštěvována po celý rok mimo červenec a srpen, tj. období monzunů, kdy se zvířata stahují do hor.

Ranthambhor se nachází jihovýchodně od Jaipuru, poblíž města Sawai Madhopur. Hlavní snahou parku bylo uchování populace tygrů v Indii, bohužel program selhal, když zkorumpovaní úředníci povolili ilegálně lov pytlákům. Případ vyšel najevo v roce 1993, takže i když oficiální počet tygrů byl 40, skutečné číslo nebylo vyšší než 15. Nyní je v rezervaci asi 28 tygrů (údaj z roku 1994). Dalším plachým zvířetem je panter, počtem 40 kusů převyšující populaci tygra. Pokud se vám nepoštěstí spatřit tygra či pantera (tak jako se nezadařilo nám), máte příležitost vidět v hojné míře jeleny a "modré býky", antilopy, divoká prasata, šakaly a hyeny, všudypřítomné opice, nechybí ani jezero s krokodýly. Fauna zahrnuje okolo 300 druhů ptáků. Park je nedotčená krajina, což není v Indii zcela běžné, a stojí za to se sem podívat.

Národní park Ranthambhor zaujímá plochu asi 400 čtverečních kilometrů a scenérie je skutečně překrásná. Říčky a jezírka plná leknínů jsou obklopeny skalisky, na kterých vyrůstají trsy kaktusů. K prohlídce parku si můžete najmout otevřený džíp nebo menší náklaďák, což se může jevit jako nebezpečné. Ale jak se píše v průvodci: nikdo nebyl rozpárán nebo snězen - zatím! Naše projížďka rezervací trvala přes 4 hodiny.

Národní park Keoladeo Ghana je krátce nazýván Bharatpur podle města, u kterého se nachází. Bharatpur leží 178 km na východ od Jaipuru směrem na Agru a pro svou polohu má přezdívku východní brána Rajasthanu.

Na relativně malé ploše 29 čtverečních kilometrů nalezneme největší koncentraci a různorodost ptáků v celé Asii. Původně byl region polovyprahlý, voda se držela jen v období monzunů. Za účelem lovu přivedl bharatpurský maharadža vodu z nedalekého zavlažovacího kanálu a ptáci se zde začali usazovat v obrovských počtech. Denní úlovky přes 4000 ptáků nebyly neobvyklé, údajný rekord je 4273 kusů za jediný den. Lov byl zakázán v roce 1964.

Ne méně než 328 druhů ptáků bylo spatřeno v této rezervaci, z čehož 117 druhů migruje z Afgánistánu, střední Asie, Tibetu, Číny a ze Sibiře. V Keoladeu hnízdí kolem 80-ti druhů kachen.

Požadavky ptáků na potravu jsou enormní a je jen stěží uvěřitelné, že mělká jezera kapacitně vystačí. Například 3000 čápů hnízdících na čtverečním kilometru potřebuje denně okolo 3 tun ryb, což představuje 90 tun během měsíčního hnízdícího období. A to je jen jeden druh!

K prohlídce Keoladeo Ghana parku můžete zvolit kolo, které si pronajmete, což je asi nejlepší volba. Jelikož jsme jako obvykle byli honěni časem, najali jsme si cyklorikše, uvnitř parku jsme pak zvolili projížďku loďkou po jezeře. Množství ptáků bylo skutečně úchvatné. Mezi jinými je možno vidět vzácné sibiřské jeřáby, různé druhy čápů, pelikány, ibisy, kormorány a samozřejmě "královské rybáře" ledňáčky. Mimo ptactva nalezli v parku útočiště též pythoni, jeleni, hyeny a šakali, divoká prasata.

I když se nezajímáte o ornitologii, ptačí rezervace Bharatpur vás okouzlí - stojí za to ji navštívit. Nejvhodnější doba je od října do února, kdy je k vidění množství stěhovavých ptáků.